Co Vás čeká při rozvodu

K rozvodu manželství v České republice může dojít pouze rozhodnutím soudu, a to na návrh jednoho z manželů nebo z podnětu společného návrhu obou manželů.

V praxi jsou nejčastější dva způsoby rozvodu, a to rozvod klasický sporný se zjišťováním příčin rozvratu manželství nebo tzv. rozvod dohodou neboli nesporný, kdy soud manželství rozvede pouze na základě shodného návrhu obou manželů a bez zjišťování příčin rozvratu jejich manželství.

K tomu, aby soud mohl rozhodnout bez zjišťování příčin rozvratu manželství je třeba splnit několik podmínek:
 
  1. mezi manželi panuje shoda o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu,
  2. manželství trvalo nejméně 1 rok,
  3. manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí,
  4. manželé se dohodli na úpravě poměrů k jejich nezletilému nesvéprávnému dítěti a soud tuto jejich dohodu schválil (nemají-li manželé takové dítě, dohodu neuzavírají a tato podmínka odpadá),
  5. manželé uzavřeli v předepsané formě dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a případných nárocích na výživné pro dobu po rozvodu.

Nesporný rozvod je pro manžele vždy méně zatěžující, zejména po emoční stránce. Samotné soudní řízení pak bývá poměrně rychlé a z praxe lze říci, že v převážné většině případů soud manželství rozvede po jednom jednání u soudu.
Pokud ale manželé nejsou schopni či ochotni se na výše uvedeném shodnout, nezbývá než podstoupit sporné rozvodové řízení, kdy soud bude na základě provedeného dokazování (zejména z výpovědí obou manželů) zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Pokud se soudu nezdaří manžele usmířit a odstranit příčiny rozvratu jejich manželství, soud manželství rozvede. V praxi obvykle i v tomto případě postačuje jedno jednání u soudu, nicméně nemusí to být pravidlem.

Je třeba upozornit, že pokud manželé mají nezletilé dítě, které není svéprávné, vždy soud dříve, než vůbec začne jednat o rozvodu, musí rozhodnout o úpravě poměrů ke společnému dítěti. Jde o samostatné řízení, ve kterém soud určí, kdo bude mít dítě v péči, zda oba rodiče ve společné či střídavé péči, nebo jeden z rodičů ve své péči výlučné s tím, že druhému rodiči bude určen styk s dítětem. Soud rozhodne také o výši výživného pro dítě. Toto tzv. opatrovnické řízení musí proběhnout vždy bez ohledu na to, zda řízení o rozvod bude sporné či nesporné. Na otázkách úpravy poměrů se manželé také mohou vždy dohodnout a soud, pokud je jejich dohoda v souladu se zájmy dítěte, jejich dohodu schválí. V opačném případě, kdy manželé konsensu nedojdou, se řízení může poměrně značně prodloužit. Teprve po právní moci rozsudku o úpravě poměrů k dítěti může být nařízeno jednání o rozvodu manželství.

V souvislosti se sporným rozvodem manželství je také třeba uvést, že otázku vypořádání společného majetku a bydlení soud v řízení o rozvod vůbec neřeší. Manželé se mohou vzájemně na vypořádání dohodnout před či po rozvodu manželství, nejpozději však do 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Ve stejné lhůtě také mohou podat návrh k soudu, aby o tomto rozhodl soud místo nich. Soud pak postupuje podle zákonných pravidel pro takové vypořádání. Pokud nebude do uplynutí lhůty mezi manželi uzavřena dohoda, ani nebude podán návrh příslušnému soudu, nastupuje zákonná fikce o způsobu vypořádání, podle které platí, že se bývalí manželé vypořádali tak, že:
 
  1. hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je jako vlastník výlučně užívá pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti,
  2. ostatní hmotné movité věci a věci nemovité jsou v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů,
  3. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy jsou společné oběma manželům se stejnými velikostmi jejich podílů.